28.03.2021 napsal Jirka Čihák na své webové stránce „Náš parťák obytňak“ poměrně zdlouhavý článek s názvem „Odcházení“. Byl o facebookových karavanistických skupinách a snažil se předurčit jejich osud. Vlastně též demonstroval svůj odchod ze skupiny, kterou poměrně zevrubně popsal. Pojďme si slova p. Čiháka připomenout, cituji:
„No a pak je tu jeden český fenomén. Zde jsem ale trochu zaváhal, jestli použít čas přítomný nebo minulý. Skupina, která měla hodně přes 30 tisíc členů a byla tak bezpečně největší v České republice (no vida, tok myšlenek při psaní si určil čas sám). A konečně se tím dostávám k meritu článku. Tato skupina, resp. poslední dění okolo této skupiny, je hlavním důvodem, proč vznikl. Skupina vznikla myslím někdy před 6-7 lety a u jejího zrodu stála jedna zanícená milovnice karavaningu. Paní Ivana Herčíková. Nazvala jí "Karavany, obytná auta a vše okolo kempování a cestování" a pěkných pár let jí vedla tak skvělým způsobem, že nejenom se z ní stala největší zájmová skupina o karavaningu ale ty desítky a desítky příspěvků denně měly ve velké většině svou hodnotu a pro čtenáře byly inspirací, zdrojem informací nebo alespoň potěšením.
Když jsme si v roce 2017 objednali Dodíka, začal jsem na netu přímo lovit různé skupiny a webové stránky o obytňácích. V ČR webovek moc není (asi proto se snažím jednu takovou udržovat) a těch dobrých facebookových skupin je jen pár. Proto byly "Karavany, obytná auta a vše...." až do února letošního roku příjemným místem pro návštěvu, pro počtení, občas pro zveřejnění příspěvku nebo odkazu na článek zde na NPO. Prostě "domovská skupina" v pravém smyslu slova. Názory a způsob administrování stránek mi připadaly zcela v souladu s těmi vlastními a vše bylo prostě v pohodě. Ani jsem výrazně nehledal členství ve skupinách dalších. Všechno má ale svůj konec nebo alespoň velkou změnu.
Mám za to, že osud této skupiny v tom pravém smyslu slova demonstruje vývoj v ČR od chvíle, kdy na nás udeřil Covid19 a kdy se naše vláda rozhodla národ v této krizi "pevně vést". V žádném případě tady nechci politizovat a vyjadřovat osobní názor, na čí straně vznikly chyby. Prostě si jen myslím, že tu díky této extrémně unikátní době teď máme více naštvaný, více nervózní, více rozdělený národ, kde jeho příslušníci mají stále větší tendenci vymezovat se vůči jiným. Vůči jinému názoru než mám já, vůči jiné myšlence než se líbí mě a děje se tak způsobem čím dál agresivnějším a, čtenář nechť promine, stále více primitivnějším a křupanštějším.
Takže se ve skupině začala stále více řešit otázka cestování, resp. výjezdů. Jeden umístil příspěvek z nějaké cesty či výletu a druzí se na něj vrhli. Porušování nařízení, nezodpovědnost, ohrožování ostatních občanů nákazou, kazení dobrého jména karavanistů, dokonce "vychloubání, že kašle na zákony", atd. atd. A rázem se prakticky z každého příspěvku původně jen s fotkou obytňáku někde v přírodě a pár s pár větami, jak si to užili, stala v následném diskuzním vlákně vášnivá a mnohdy až nechutná politická hádka. Tady už byla velikost skupiny nevýhodou, názorů bylo vždy mnoho a mnoho. A nikdo nechtěl ustoupit. Správcová skupiny se snažila po nějakou dobu tyto diskuze držet v kultivované formě ale upřímně: NIKDO by dlouho nevydržel následné obviňování od těch, kterým byl příspěvek smazán. A většinou, čím ultimativnější byl původní příspěvek, tím agresivnější byl i komentář ke kroku správce. A opět se projevily naše horší stránky. Diskutující nejen, že prý "opoušteli tyranskou skupinu" ale považovali za nutné odchod i teatrálně oznamovat. A tak to po určité době, a po letech mravenčí práce při administrování skupiny, paní Ivana prostě zabalila. Ukončila administrování skupiny a jeji další osud je řekněme nejasný. Samozřejmě mít skupinu s více než 30 tisíci členy je velmi lákavé a tak se nástupci ihned našli.
Po určitých tahanicích o název a logo, vznikla nástupnická skupina "Karavany, obytná auta, vestavby, stany, vše okolo kempování a cestování", která tak nějak automaticky převzala všechny členy. Správců je teď prý celá docela velká skupina a nastolila tvrdý režim. Možná až moc. Samozřejmě v této zjistřené době jsou pevnější pravidla nutná ale tady se mi to zdá trochu moc. Hlavně fenomén "skryté reklamy" je dle mého soukromého názoru až moc tvrdě posuzován. Stačí, aby někdo zmínil dobré zboží či službu a nemůže si být jistý. Nebo zveřejnit fotku z cest také nezaručuje, že zůstane. A úplně nejhorší a zcela zakázaná je kritika současného fungování skupiny. Zprvu jsem docela chápal, proč to tak je. Každá akce přináří nutně reakci, někdy až nepříjemnou. A pokud by správci chtěli dosáhnout nějakého uklidnění či harmonie, musí to tak teď asi být. Ale postupně jsem začal nabývat soukroméno názoru, že se to nezlepší a že právě noví správci jsou tím největším problémem pro pokračování skupiny. Nechci teď hodnotit, nakolik zištné jsou jejich/jeho záměry, mnoho skupin je více či méně propojeno s nějakým ekonomickým subjektem. Jde ale hlavně o styl komunikace, který nastolili. Resp. je to asi jen jeden správce, který se nějakým způsobem skrývá za anonymním označení typu "post master", "SS", případně "Strnadík", apod., nebo za argument o mnoha vzájemně se střídajících administrátorech. Mám za to, že pokud správce sám používá termíny jako "jdi se nechat léčit", "vy už jste se pomátl" nebo "neotírej si papule", je nanejvýš jasné, že skupina spěje k zániku, protože je to on, kdo konflikty vyvolává. A je to škoda. Jak jsem napsal výše, nemám rád teatrální odchody ze skupin ale prostě neodolám a dopustím se ho alespoň zde, na svých stránkách: skupina "Karavany, obytná auta, vestavby, stany, vše okolo kempování a cestování" u mne skončila.“ Konec citace.
Co dodat? Pane Čiháku, tak, jako hejtování i intrikování ze strany Hájek Velinské, Štrimpfla a jiných „odborníků“ nepomohl ani tento článek. Vím o řetězových zprávách posíláných posílaných přes facebook s doporučením opustit naší skupinu, ani ty nepomohly. Ano, pár jedinců odešlo, ale to je jejich volba. A nyní si dovolím napsat pár slov, čím budu reagovat na ta Vaše.
1. Správce s právami administrátora, tedy „postmaster“, je hlavním administrátorským účtem domény, „S&S“ je jen zkratka z loga Agentúry Strnadík a „Strnadík“? To je asi každému jasné.
2. Má slova „neotírejte si pusu“ a podobně jsou velmi slušnou reakcí na to, když mi někdo napíše do zprávy a tituluje mne zde nepublikovatelnými výrazy nebo dokonce napíše mé manželce jaký jsem ,,píp a píp a píp,,. Mnozí ale poznali, že není radno překračovat mou osobní zónu.
3. Mnoho lidí odešlo? Ne. Po upozornění na nevhodné vyjadřování byly dané účty ze skupiny odstraněny a trvale zablokovány. Jen pár jrdinců mi soukromě napsalo a omluvilo se se slovy, že neměli dostatek informací. Dnes jsou zpět, jsou v klubu, jsou v naší asociaci.
4. Tvrdý „režim“? Jistě, jinak to nejde, aspoň pokud má skupina být minimálně přívětivá. Před převzetím skupiny se lidé doslova báli na cokoliv se zeptat, pár jedinců neustále všechny zesměšńovali, uráželi avysmívali se. Dnes víme, že to byli lidé navázaní na administrátora jiné skupiny, který myslel, že vyšplhá po cizích zádech. Nevyšlo mu to a dnes je v té skupině takové prostředí, že ho nedokáže řešit jinak, než blokováním každého, kdo na to upozorní. Pokud nazvete vymáhání dodržování pravidel slušného společenského vystupování "tvrdým režimem", tak pak ano, souhlasím.
5. Některé skupiny jste vyzdvihl. Chápu i proč. Ale zkuste se tam začíst do diskusí a zjistíte, že je to často slovník na úrovni IV. Cenové. U nás správci plní svou roli dobře a proto se našim skupinám daří.
6. Raklama? U nás je často placená a to jen proto, že je účinná a naše služby postem na facebooku nekončí. Partnery si vybíráme. Mimochodem jsme toto nikdy nepotřebovali, na rozdíl od jiných, skrývat.
7. Nikdo neustojí nějaké útoky? Ustojí. Hájek Velinská psala mým kolegům, že budou zlikvidováni, pokud nebudou dělat to, co budu chtít. Štrimpfl se mě snažil spojit s pašováním zbraní a drog. To jsou útoky, ne post na facebooku.
8. Spor o logo? Zase vedle. Ten vedla paní Herčíková s nějakým jí vyhozeným členem, který si založil skupinu se stejným názvem i logem.
9. Skupina spěje k zániku? Jak jste se opět mýlil… Dnes je stále největší nebazarovou skupinou a čítá na 40300 členů, panuje v ní klid, pohoda a ani začínající karavanisté se nemusí bát položit klasický začátečnický dotaz. Skupin máme více a všude panuje stejná pohoda. Proč? Jsou moderované doslova ve dne i v noci, každý den.
10. A kam že jsme se to dopracovali? Stihli jsme připravit první podnikající asociaci, která se financuje svou vlastní činnosti. Přinášíme lidem slevy na nákupy, ubytování, pojištění i služby v oblasti karavaningu. Pořádáme srazy, provozujeme poradenskou linku, pomáháme při nehodách, poruchách nebo s likvidací škod v pojišťovnách. Řešíme problémy, poukazujeme na dobré i špatné, dobré podporujeme a se špatným bojujeme. My jsme stále tady a rosteme, na rozdíl od těch, kteří o nás lhali, očerňovali nás a házeli klacky pod nohy.
A teď se mrkneme na aktuální slova pana Čiháka a opět citujeme:
„1.4.2023 - Všechno jednou končí
Mílí čtenáři stránek "Náš parťák obytňák". Nedá se nevšimnout, že jsem nový článek nedal již mnoho měsíců. Spíš tak půl roku. Je mi to o to víc líto, když vidím, že v podstatě každý den navštíví stránku "NPO" několik desítek návštěvníků. Co by jiný za to dal! Tak sakra Jirko, proč se o ty stránky víc nestaráš? Proč nepíšeš ale hlavně... proč moc nejezdíš? A tady je bohužel ten proslulý zakopaný pes. Je to dáno zpropadenou povahou autorovou. Zmínil jsem se o ní již na konci roku 2020 v článku Krize psaní aneb prokletí tříročáka. Tehdy se to týkalo je psaní. Dnes je ale krize hlubší a týká se karavaningu jako takového. … „ Konec citace.
Upřímně? Že jste neměl pravdu v mnoha ohledech mě těší. Je jasné, že jste se mýlil ve svých prognózách, stejně jako jiní. Potvrzuje to, že námi zvolená strategie je správná. Co mě mrzí je, že projekt „Náš parťák obytňak končí“. Vaše slova na stránce byla totiž (až na tu nešťastnou vyjímku) upřímná, nebyl to boj o lajk, nebyl to boj o reklamní přesměrování na stránku zapojenou do affiliati programu tak, jak tomu bylo u Hájek Velinské, kde v každém článku bylo hned několik nenápadně vložených přesměrování na obchody a služby. Nedělal jste to pro peníze, ale se zájmem a toho si ceníme my i vaši čtenáři. Udělejme tlustou čáru za tím co bylo, neberu to osobně, spíš jako omyl z neznalosti poměrřu a podlehnutí hysterii rozpoutané pár lidmi, kterým jsme uzavřeli reklamní tok směrem k jejich aktivitám. Nechte tento nekomerční projekt žít, rádi pomůžeme s obsahem, případně i financováním provozu webu. Nejste ani první a asi ani poslední komu nabízíme pomocnou ruku v rámci zachování a udržitelnosti něčeho přínosného pro všechny lidi. Jestli o to budete pane Čiháku stát, je už jen a jen na Vás. Nejde zde ani o Vás ani o mě, ale o všechny ty lidi milující kemping a karavaning. Celý náš tým Vám přeje odně štěstí v soukromém i pracovním životě.
Stanislav Strnadík, office@strnadikandpartners.eu, +420721717178
